Tak jako v době sucha přichází déšť.

V podobě špatné se dobrák navrátí.

Tráva se zazelená na písku pouštním.

Roztáhne duha nad údolím.

A zase půjdou karavany mraků,

nesoucí náklad, vůní orientu.

Klikaté cesty jsou potulných pěvců,

přichází odtamtud, odejdou tam.

Slova navléknou na nitky plamenů,

zbude jen neklid, oharků pár.

Až slunce půjde z východu na západ

a nebe zahalí v purpuru šál.

R: V době nedobě, za časů nečasů.

Za věci prosté, kdo tiše zpívá.

V době nedobě, za časů nečasů,

za lásku za krásu, za štěstí.

Do noci v zemi mlhy a stínů,

slova zní o vášni tisíce tváří.

Tak jako voda, co na kámen padá,

tak jako bzučení divokých včel.

Když nohy vítězů historii píšou,

trubadůr navléká potrhaný háb

R:

A ze snů rostou mohutné stromy,

s korunou plnou podivných písní,

o době dobré, která se vrátí.

Do místa nikdy, v království nikde.

Pod rouchem červáknků a v sametu noci,

rodí se legendy budoucích časů.

R: 2x