1. Času díž přetéká, portýr mříž odmyká,

porta v pantech skřípe, otvírá se, nikdo ať nemešká,

pojďte blíž, pojďte dál, kdo s sebou smutek vzal,

na hřebík ho pověsil, hned se smál.

R: Škatuli má každej z vás a v ní sny zamčený,

jednou za rok najde klíč ztracený, ó jé,

jedenkrát každej z vás jim uzdu povolí,

jedenkrát za rok ví, co je v ní.

2. Pro ty z vás, kdo náhodou smutek doma nechali,

dobrou náladu jim opatříme, nic ji nezkalí,

pojďte blíž, pojďte dál, chuďas boháčem se stal,

neboť když mu bylo nejhůř, tak se smál.

R:

R: + jedenkrát každej z vás jim uzdu povolí,

jedenkrát za rok ví, co je v ní.