Blues pátého koutu pokoje

Fmaj7 Dmi Cmaj7

*: Zkazil jsem si všechno sám,

Fmaj7 Dmi Cmaj7

v klidné řece plul můj prám,

osleplý klid ti časem přihlásí

jak břitva ostrou změnu počasí.

1. Všechno přišlo prostě tak,

nebylo vůbec, proč se bát,

byl prám dlouho v moři, na cestách,

až se zranil pod hladinou na skrytých krách,

denně namlouvám si, že by to tak mohlo být:

já zazvoním, ty mě necháš před bouří se skrýt,

v motelích vymýšlím si tuhle hru

a broukám na svém lůžku jedno blues.

R: Jedno blues, stejný blues

o tom, že tu má žena se mnou je

a stojí v pátém koutě pokoje.

2. I teď žiju na cestách,

kdopak ví o tvých adresách,

mám lístek, zatím nevím, kam to je,

na stání v pátém koutě pokoje.

Chtěl jsem mít hory v dlani, bod, a pohnout svět,

že na to stačím sám, to jsem se splet',

v motelích vymýšlím si tuhle hru

a broukám na svém lůžku jedno blues.

R: