1. Vítr mi hvízdá do uší a já běžím dál

a ještě kilometrů víc než dost před sebou mám,

jako stroj běžím svůj veliký závod

jen proto, abych věděl, jak na tom jsem

a cíl je zoufale daleko tam v dálce - za kopcem.

2. Ještě se cítím plný sil a mám chuť se rvát,

i já bych na stupínku nejvyšším viděl se tak rád,

do spěchu nutí mě vidina slávy,

rozum však říká: šetři síly a dech,

šetři si síly na finiš, jen klid a žádný spěch.

R: To běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen,

nic není dáno předem, i když vedem s velikým náskokem.

Co když nás úprk bezhlavý

naopak příliš brzo unaví?

To běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen.

3. Ničí mě žízeň ukrutná a žár polední,

najednou zdá se mi, že neběžím, že jsem poslední,

mám chuť to vzdát, do trávy si sednout,

pak ale přece jenom vleču se dál,

konečně cíl je tu a já vím, že jsem neprohrál.

R:

R: + [: to běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen. :]