1. Věštkyně říkala: "Vy dva se dávno už znáte

z minulých životů propletených - promarněných -

jak slepé rámy v prázdných galeriích."

Tak šla jsem a spálila věci, kterých ses jen dotknul,

i klavír, na který jsi tu hrál, jak oltář vzplál -

jen popálenou kůži láskou mám dál.

Emi

R1: Popel z tvých bláznivých nápadů

smíchala jsem s černou hlínou -

Hmi7 C7maj

jde o to zas utíkat před osudem,

je jedno čím jsem -

Hmi7 C7maj

žít zároveň před i za zrcadlem - za zrcedlem.

R2: To na zemi se vzpomínkami najednou

vál skulinou v ozonu sluneční vítr -

je tu stále, je tu s námi - poslouchej.

To na zemi se vzpomínkami najednou

vál skulinou v ozonu sluneční vítr -

je tu stále, je tu s námi - neodcházej.

2. Věštkyně smála se: "Nemůžeš odložit svůj stín.

Patříte k sobě jak moře a pláž, tak jen se snaž -

stejně se potkáte, lásku nepřekonáš."

Kolikrát musíme zemřít a opět být malými dětmi.

Příště mě samotnou nenechávej - a něco si přej.

Prosím tě, teď ještě chvíli jen poslouchej - a neodcházej.

R2: To na zemi se vzpomínkami ...