Ami E7

1. V čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzantém,

Ami E7

černá saka a žena hrdiny pod paží s amantem,

Ami E7

kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před branou,

Ami

ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehranou.

Co tady čumíte? Vlezte mi někam!

Copak si myslíte, že na to čekám?

Ami G7

Co tady civíte? Táhněte domů!

Pomníky stavíte, prosím vás, komu?

Ami E7

2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,

Ami E7

je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,

Ami E7

pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,

Ami

ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.

Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,

copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?

Ami G7

Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?

Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

Ami E7

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,

Ami E7

ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,

Ami E7

mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,

Ami

žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.

Kolik vám platějí za tenhle nápad?

Táhněte raději s děvkama chrápat!

Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád?

Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!