Narkomani

Vzpomínám na čas snů, přání, dětskejch her,

vzpomínám na léta co jsou dávno, dávno pryč.

Procitám z těch snů a nevím kde to jsem.

Nade mnou muž v bílém se sklání,

hochu, tys vyváz' životem.

Byl to fór či tajné přání,

a my začli fetovat.

Na chvíli stal se svět nádherným

jenom na chvíli, pak přišel šok.

Teď rád bych dal vše co mám,

a ty chvíle vymazal,

však zánovní je lítost má,

v partě jsem zůstal sám.

Teď zpomínám na čas snů, přání, dětskejch her,

procitnout, musím procitnout, rychle procitnout,

nechci to vzdát, chci žít.