Léta jsem nehrál na housle

a neznesvětím etudy

co čtvrttónově, dojemně

se zase linou ze třídy

umaštěnými žíněmi

tam jiný klouček s brekem drásá

srdce jiného kantora

můj se vždy podepsal jen “Krása“.

Když krasopisně sděloval

rodičům do žákovské knížky

že jejich syn je nemehlo

v rokách mu přibývaly křížky

až na hřbitově přibyl kříž

pan profesor teď vyučuje

vítr, jenž kvílí výš a výš

korepetitor cherubů je.

Až svoje písně dovrzám

předstoupím, poprosím ho tiše

ortel znám předem

postačí, když se mi Krása podepíše

léta jsem nehrál na housle

a neznesvětím etudy

co čtvrttónově, dojemně

se zase linou ze třídy.