Byla to velmi dlouhá noc,

tys byl jak kluk,

já pila moc,

to prapodivné spojení.

Do moře svůdných pocitů,

vstoupil jsi se mnou

a jsi tu,

jak blahodárné koření.

Zůstáváš, zůstáváš!

R: Tu Tvou vůni cítím dál,

i když už svítá,

nahé stíny tančí dál,

po záclonách.

Tu Tvou vůni cítím dál,

jenom blázen by to vzdal

a šel spát

a šel spát.

Snad šlo o náhlé vzplanutí,

ležel jsi jen tak, bez hnutí,

měla jsem pocit,

že máš rád.

Žena, když z lásky procitá,

nechce se dělit, počítá,

nepřizná,

že se blíží pád.

Zůstáváš, zůstáváš!

R: Tu Tvou vůni cítím dál...

Tak ukaž svou pravou tvář

a kde to svý srdce schováváš?

Pro koho máš ho, vědět smím.

To smím.

R: Tu Tvou vůni cítím dál...

R: Tu Tvou vůni cítím dál...

Tu Tvou vůni cítím dál,

i když už svítá...