Stál tam půl den s kytkou

sám jak poustevník.

Před hodinou

báseň louskal plytkou,

školní četbou šel

nepovinnou.

Deštník měl jen samou díru,

modní návrhář.

Viděl mě jak koukám z okna,

smál se, lovil z tašky Hynkův snář.

Týden příští čekám

tam, kde on jak já,

tak dlouho stál.

Zplácet dluh mě nechá,

schází ještě část

nepodstatná.

Deštník s jednou velkou dírou,

přišourá se blíž.

S kým to jde? Já jenom zírám.

Schválně sklopil oči ještě níž.

Deštník s jednou velkou dírou,

přišourá se blíž.

S kým to jde? Já jenom zírám.

Schválně sklopil oči ještě níž.

Tududu dudu tudu...