V torně plno snů, v kapse babek pár,

všem se klidně dívat zpříma do očí!

Jak dřív to bylo snadné!I vznést se nad bulvár.

Jenže pak svět reálný nás zaskočí.

R: Já vím, sen je lhář,ten jen zdá se, zdá

vplouvá pod polštář, přítěž průhledná,

v zrádně svůdnou tvář nevěř, sen je lhář.

Jen rozvahu a klid, realitu pochopit,

je tu svět a sen je fuč,pane Bože, odnauč mě snít!

Oh, oh.

V torně plno snů už se nenosí,

do počítačů se snění nevtěsná.

O neprodejné zboží se nikdo neprosí.

Proč mě ale trápívá noc bezesná?

R: Já vím, sen je lhář,ten jen zdá se, zdá...

Ty, Bože, slyš mě zas, když jsi stvořil svět i nás,

cosi nám dej do krosen podobného jako sen!

Oh, já vím, sen je lhář.

V zrádně svůdnou tvář nevěř, sen jen lhář.

Ty, bože, slyš mě zas, když jsi stvořil svět i nás,

cosi nám dej do krosen podobného jako sen!

Oh, já vím /já vím sen je lhář/

/ten jen zdá se, zdá,/

Oh, sen je lhář /vplouvá pod polštář,/

/ přítěž průhledná

Průhledná / v zrádně svůdnou tvář,/

Sen je lhář /nevěř, sen je lhář./

Ty, bože, tak mě slyš,

nejsem kámen ani myš,

něco víš snad o genech,

jestli můžeš, tak mě nech

snít dál...