Vy kytky z polí,

proč láska bolí

nás

a horko střídá mráz?

Kdo o ni prosí

a kdo ji nosí

nám,

andělé bosí

či sám ďábel k svým hrám?

Sníh musí tát

a tráva má pít,

já zase mám

jen s ním věčně být,

ví bůh, proč ho tak ráda mám.

Má kůži línou,

má často splín,

má snad i jinou,

možná, co s tím

ví bůh, proč ho tak ráda mám.

Když má přísnou tvář,

slunce ztrácí zář

a když úsměv má,

je z ledna máj

a z máje ráj.

Ať přijde dřív

či k ránu, když spím,

je bez něj hůř

a líp je mi s ním,

ví bůh,

proč ho tak ráda mám