Hrej mi chvilku, jestli smím,

na ten dávný klavír náš.

Ještě zní prvním dotykem tvým

Jsi teď slavný virtuóz,

všechny sály plné máš,

vzpomínám kolik nocí a dnů

své sonáty snů

z lásky´s mi hrál.

Dál, dál, dál,

musel jsi jít, já vím.

Z dvou svých snů žít

jedním žít.

Hrej mi chvilku, smím si přát

na ten dávný klavír snů.

Jak jsi hrál v džínách klukovských dnů.

Teď jsi skvělý, v prstech máš

křídla křídel koncertních.

Vzpomínáš, tenkrát lásku jsi mi vdých

první písničkou svou,

byla o dlaních mých.

Dál, dál, dál,

nesla tě tvá, tvá touha hrát.

Vím, já vím, že ze dvou lásek svých,

musel ses jedné jednou vzdát.

No a tou jsem byla já