I když venku svítá, vše se chvěje

všechna tajemství jsou skryta v barvách čaroděje

Jsem poslední tah štětcem pro Doriana Graye

já chci jen porozumět věcem, co se děje, že je...

V barvách smutné duhy jsem Rainman s dluhy snění

jsem sluhou do setmění, snad se to změní

Jen ať prasknou vzteky nevděčníci za doteky

mizím z kartotéky, chci jen utéct někam s někým

V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí

už mě nikdo neošidí, jsem tak blízko

V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí

už mě nikdo neošidí

Už nepočítám vrásky ve své tváři

vždyť rám je napolovic prasklý vlastním stářím

znám doteky jen za skly a frázi "jak se daří?"

jak jsem přebarveně šťastný, že musím tam kam patřím,

za skříň

pro pár přání, pro teplo z dlaní

V barvách smutné duhy jsem Rainman s dluhy snění

jsem sluhou do setmění, co se mění

Jen ať prasknou vzteky, nevděčníci za doteky

mizím z kartotéky, chci jen utéct někam s někým

V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí

už mě nikdo neošidí, jsem tak blízko

V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí

už mě nikdo neošidí

V barvách smutné duhy splatím všechny dluhy

jsem účet za dobrodruhy, kůň, co čeká na ostruhy

V domě, kde si zvykám, už i sám sobě vykám

se silou trosečníka už neutíkám

Jen stojím v proudu drzé řeky, pro tu chvíli

a pro útěky

já sním si příběh křehký, napůl sám a napůl...