Tenkrát končila válka, když spatřil jsem svět.

Já sotva nohama plet, když mně byl jeden rok,

jenže nebyla kůže.

Táta ušil mi pár bot z kůže toulavejch psů a řek:

V nich budeš mít pevnej krok.

Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj

hlavu v oblacích a plnou snů.

Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj

boty z kůže toulavejch psů.

Já zůstal jsem stejnej, jak bejval jsem dřív.

To jen čas na mě kýv, v proudu dní, jak se zdá.

Mám pořád svý první banjo,

co jeden tulák mi dal,

já s ním pod hlavou spal a dodnes stejnej zvuk má.

Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj

hlavu v oblacích a plnou snů.

Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj

boty z kůže toulavejch psů.

Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj

hlavu v oblacích a plnou snů.

Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj

boty z kůže toulavejch psů.