Celý rok a půl nejméně, dam-dam, dam-dam

chodil jsem s kytkou k Marléně dam-dam, dam-dam.

Její láska chytá rez,

kdoví, s kým pak se toulá dnes,

už jí nemám, nemám rád,

není o co stát.

Pak jsem chtěl pro blond Kristýnku, dam-dam, dam-dam,

koupit pár malých prstýnků, dam-dam, dam-dam.

Její láska chytá rez, kdoví, s kým pak se toulá dnes,

už jí nemám, nemám rád, není o co stát.

Její láska chytá rez,

kdoví, s ký-ým se toulá dnes,

už jí nemám, nemám, nemám rád,

není o co stát.

Co mám teď ale Pavlínu, dam-dam, dam-dam,

chutnám s ní život bez blínu, dam-dam, dam-dam.

Její láska nezná mez, voní líp než to umí bez,

stěží, stěží umí lhát, a já jí mám rád.

Její láska nezná mez, voní lí-íp než májový bez,

stěží, jenom stěží umí lhát, a já jí mám rád.

Její láska nezná mez, voní lí-íp než májový bez,

stěží, jenom stěží umí lhát....

(do stratena)