Žokejská balada

Znal jsem klauna,

velký uši,

a hodně velkej křivej nos,

já nevím že by měl kdy zlost,

ale v sedle uměl víc než dost.

Třináctkrát byl šampionem,

v Anglii by byl už lordem,

hrál o všechno hrál,

když v třmenech stál,

dostihů král.

Jako komik běhal stájí,

v zástěře a rád se smál,

po Chuchli se říkalo,

že jezdit ročky už se bál,

rukou laská hřívy koní,

startovní když zvony zvoní,

hrál, i karty hrál,

když v třmenech stál,

dostihů král.

Lykeon Lancelot Aky,

jména koní jasně zní,

proč neskončil pádem z koně,

závod, svůj závod poslední.

Velký srdce měl ten žokej,

v derby šestkrát zvítězil,

a o vítězství sedmém snil,

však na silnici našel cíl.

Hřívy vlát už neuvidí,

z auta je vrak, kdo z těch lidí,

ví opodál,

že odešel král,

co s opilci hrál.

Latina Dynamit Nelson,

jména koní jasně zní,

proč neskončil pádem z koně,

závod, svůj závod poslední.

Není jezdec, jemuž fotka

ve vážnici neříká,

že prach pomalu pokrývá,

sedlo jezdce Vlasty Smolíka.

Třináctkrát byl šampionem,

v Anglii by byl už lordem,

hrál o všechno hrál,

když v třmenech stál,

dostihů král.