Ten kdo sám si sebe váží,

vždycky rád svůj život zváží za co stál.

Co je pryč a co kdy přišlo,

jestli vážně všechno vyšlo jak si přál.

Proč se sláva zdála hezká,

Dokud jeho písním tleskal mnohí sál.

Co je pozdě, na co brzy co má rád a co ho mrzí

a kdy hořké ronil slzy když se smál.

Až jednou syn se bude ptát.

Jak život svůj si vlastně táto žil?

Odpovím jenom chlapče vždycky rád,

vždycky rád, i když občas těžký byl.

Až se má dcera zeptá dál.

Co že jsem chtěl tou svojí písní říct?

Odpovím holka všechno co jsem znal,

co jsem znal, co jsem cítil a nic víc.

Člověk stále zápas svádí,

o svůj chléb i o své mládí ano vím.

Jednou každé skráně zšednou,

co je pryč to pryč je jednou ano vím.

Skončí jeden příjdou jiní,

hloupý ten kdy osud viní ano vím.

K čemu hledět na svět přísně,

zpěvák nezná pocit tísně.

Dokud někdo jeho písně zpívá s ním.

Až jednou syn se bude ptát.

Jak život svůj si vlastně táto žil?

Odpovím jenom chlapče vždycky rád,

vždycky rád, i když občas těžký byl.

Až se má dcera zeptá dál.

Co že jsem chtěl tou svojí písní říct?

Odpovím holka všechno co jsem znal,

co jsem znal, co jsem cítil a nic víc.

O cihlu vejš

Až jednou syn se bude ptát