Mikuláši svatý,

požehnej na cestu.

Do světa hledat jdu,

bohatou nevěstu.

Brázdil jsem po horách,

prolez město hlavní.

Domů však přines jen,

chorobu pohlavní.

ZaDmetali zametači, zaDmetali v parku smetí,

háCzeli je do vozíku, co D před sebou táhlGi.

Na C nic jiného se totiž abGsolutně nehodili,

proFtože všechno zkurvili, na G co jenom šáhCli.

Jeden se jmenoval Šiška, druhý tak nějak podobně

a ten třetí vypadal, že nemá ani méno.

Oranžové vesty měli, tři košťata, tři lopaty,

tři kabáty, tři výplaty, úhrnem sečteno.

A když se bralo k polednímu, první dostal hroznou žízeň,

nemusíme připomínat, že to byl pan Šiška.

Zapálil si dlouhej vajgl, kterej před chviličkou našel,

nenápadně couvl z parku, ztratil se jak myška.

Od té chvíle zametače nespatřil už nikdo více,

marně po něm celé roky federálka pásla.

Zbylo po něm jenom koště a jakási somrtaška,

v ní balíček primerosů a osminka másla.