Nemá cenu pozorovat Kristýnu,

jak se vyvaluje nahá ve stínu.

Kristýnka je panenka z umělé hmoty,

panenky neumí tahat za kokoty.

Před několika dny a něco minutami,

byl sem hostem na veliké párty.

Všichni gentlemani, čistí a upravení,

byli jistě z nejjemnější sorty.

Rukavičky bílý, motýlky sametový,

bonton vytříbený budil dojem světový.

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,

prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Whisky a šampaňský, stékalo po jazyku,

atmosféra šarmantností plála.

K půlnoci předstoupil, před tyhle muže doby,

gentleman vysoký jako skála.

Zlatý hřeb nastat měl, jak fistulí povídal,

každý hned zpozorněj, z čekáním co bude dál.

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,

prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Před námi stanula, v intimním pološeru,

krok křehký i když trochu vratký.

Ladnými pohyby na stůl se vyhrabala,

v závoji zahraniční látky.

Krásně a s rozkoší na tohle se vzpomíná,

na stole tančila, lehká žena Elina.

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,

prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Po malé chvíli z ní spad závoj zahraniční,

spodní prádlo srazila si tahem.

Všem gentlemanům se vzrušením pracky chvěli,

eroticky kvíleli tím blahem.

Jeden si vlasy rval, druhej šáh ji do klína,

třetí zas v koutě řval: „Špica, špica, Elina.“

Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili,

prosím vás věřte mi, pane s brýlemi.

Před několika dny a něco minutami,

byl sem svědkem striptýzu jak víno.

Tohleto pane se jednou za život vidí,

za tvé vnady vše bych dal, Elino.

„Dost s těma řečima“ pravil obrýlený muž

„Elina je žena má, pane s fousama.“