Mollová kovbojka

Jdem jeden den

jdem cestou východní

neumytá tvář je taky tvář

jdem tedy pochod s ní.

Jdem jeden den

jdem cestou východní

a kde nevrlej král je

o dům dál se posunem

my a podobní.

Jdem jeden den

jdem cestou východní

prochozenej kraj není nebezpečnej

budeme -li hodní.

Jdem dál a najednou voda

dá se použít

neumytá tvář je vodostálá

tak proč si neužít.

Zejtra se u vody sejdem

na chvíli pookřát

všichni se okolo vejdem

neboť dále od Prahy

jsou věci

co maj řád.

Stoupal dým z chajdy

co je děravá

dým, dým, dým

z chajdy děravý

kroužil pták

a rána byla mlhavá

zvláštní pták

a rána mlhavý přejdou

na šíji bude pecivál

mít velkou tíhu

opodál číhá pes

- fenka polodivoká

zvláštní pes

co pad mi do oka.

Předlouhý, předlouhý čas putovali hladoví

a k smrti unavení jezdci dále na východ.

Cesta byla strmá a nebezpečná, ale poslání důležité

Až jednoho dne se jim před zraky rozlil kraj tak krásný

a barevný, že první z jezdců zvolal „RÁJ“.

Vyšlo na albech