Zbytky neštěstí bez barevných odstínů

Nikdo spatřit nesmí takzvanou věž smrti

Tam dnes stojí stavení a mlží stopy

Paměti v prachu, přetrhlé dráty

Mraky míst kolem, co dusí zápach krve

Trýznivá práce v nelidském pekle

Kde hraje hudba jiných míst země

Ale komu se postavit

Umělým hněvem proti vlastním dětem

Zahnat názor do hlubin sekat kamení

Horníkem proti své vůli

Tam ani volat ďábla nikam nevede

Chci zpátky do války, proti sobě

Nemám co tahat za vlákna

Mám nervy v propasti desítek let

Ať zemřu zničen velezradou

Rubat rudy pro smrt v krvi

To mě vězní velezrádci

Jak já bych je pozabíjel

Nekonečné vozy a ozvěna nikde

Mlčím, abych přežil, vás zabít

Dřív asi stejně padnu

A vzpomenou si v roce 2008

Kolik moci kdo si uštědřil

A co z toho plyne za bahno

Ne každý v dole horníkem chtěl být

Tady vůbec nikdo, zatraceně

To nebude věčně žrát ten ustrašený dav

Lehne popelem druh velzrádce

Naoko se jako rozmetá v popel

Nic však nikdo nesmaže pohaslým ohněm

Díry v zemi na Karlovarsku, ty jen tak nezmizí

Díry v duších jakbysmet

Důl se může zasypat

Těžní věže porazit

A kdo si potom vyobrazí

Nezapsané zločiny

V očích mám z toho černý olej

Tak rychle namazat kola důlních vozů

Hledat smysl jiný na místech stejných

Možná někdo ještě zůstal v zemi