Slýchám někdy harmoniku hrát

když se kolem zvolna stmívá naslouchám jí rád.

Vždycky mívám v duši zvláštní napětí

když se teskná řádka tónů šerem rozletí.

Je to jak návrat do dětství,

které je dávno to tam

snad ten smutný hráč vydal svědectví

o něm notám, notám.

Slýchám někdy harmoniku hrát,

kdosi v dálce na ní hrává

a duši hladí tou hrou

blízkou a známou blízkou a známou,

když v tónech jež se lámou

odplývá tmou, odplývá tmou.

Je to jak návrat do dětství...

Slýchám někdy harmoniku hrát...