1. Kdybys bloudil v dálce za hora-ma,

štěstí svý nepotkáš.

Tvý štěstí je tady mezi ná-ma,

čeká, až zavoláš.

R: Až přijde ta chvíle, kdy čelo tvé bílé

mi zažene chmůry a chlad.

Až ve hvězdné noci sám budu ti moci

říct, jak tě mám děvče mé rád.

/: Až znavena polibky mý-mi

v náruči mé budeš pak spát.

Až přijde ta doba, kdy budeme oba

to nezměrné štěstí svým zvát. :/

2. Ještě děvče na osadě mládí

ohýnek neuhas,

ještě slzy oschnou a my rádi

sejdem se spolu zas.

Až přijde ta chvíle, kdy čelo tvé bílé...

R: /: Až znavena polibky mými... :/