Náhle vjely do vsi tanky,

jak na oko pěst.

Jó, kdyby mě nezabili,

bulím ještě dnes.

Barikády z kočárků medvídků panenek,

po zemi se válí tisíce skleněnek.

Zlo roztrhlo oblohu a teď z ní prší krev,

jak inkoust se vpíjí po okolních zdech.

Co se tady stalo, se státi nemělo.

Tisíc dětských bojovníků tělo na tělo.

Jak se to vlastné mohlo stát?

Jak jsme to kurva mohli dopustit?

Lágr, ostnatý drát...

Tohle se přeci nedá odpustit!

Pro jinou barvu kůže,

trest smrti odměnou.

A Bůh ti nepomůže,

můžeš ho prosit v kolenou.