Už není pomoci,

v té naší bezmoci

a páni nahoře slaví.

Jsou slzami pro oči,

které ledy rozmočí

a ty pak pod námi tají.

Topí se naděje,

štěstí má kurděje,

to už se asi nespraví.

Kat se jen zasměje,

vždyť se nic neděje

jenom nás bezmoci zbaví.

Tak to jste vy, pro modré z nebe,

pošlapat všechno okolo sebe.

Pak světu vyhlásit svatou válku,

nepal co nehasí, sny na obálku.

Tak to jste vy, páni na hoře,

co učí poddané lásce pokoře.

Sbírají trofeje z každé války,

do ohně oleje, sny do obálky.

Pěsti míří k obloze,

ve vztyčené poloze.

Zpřetrhat okovy vypadnout ven.

Otočit se na noze,

zbavit srdce koroze.

Vstoupit do reality, začít nový den.

Začít den s radostí,

vlít život do kostí.

Nenechat zvítězit strach.

Na konci své cesty

nebo spíš necesty.

Tělo své proměnit v prach.

v té naší bezmoci

a páni nahoře slaví.

Jsou slzami pro oči,

které ledy rozmočí

a ty pak pod námi tají.

Topí se naděje,

štěstí má kurděje,

to už se asi nespraví.

Kat se jen zasměje,

vždyť se nic neděje

jenom nás bezmoci zbaví.

Tak to jste vy, pro modré z nebe,

pošlapat všechno okolo sebe.

Pak světu vyhlásit svatou válku,

nepal co nehasí, sny na obálku.

Tak to jste vy, páni na hoře,

co učí poddané lásce pokoře.

Sbírají trofeje z každé války,

do ohně oleje, sny do obálky.