Tenkrát byl deštivý den, líný, deštivý den

Všichni na kůži promoklí spěchali domů

Najednou stesk na mě pad', já chtěla dopis psát

ale nebylo komu

Tváře jsou ukryté pod maskou deštníků

Ten déšť po loužích nás prohání

A on stál jako sloup uprostřed chodníku

můj podivný neznámý

Tenkrát byl deštivý den, dlouhý, deštivý den

Nebe jak prázdný kamión v blátivě šedé

Ulicí pod lampami mě můj neznámý za ruku vede

Na každém nároží svět se nám ukláněl

a den zdá se být jasnější

Ztraceni v kapkách dál šli jsme jak po laně

tou dálnicí pro pěší

Déšť nám, jak přítel šel vstříc

já přála si ať padá víc

Tenkrát byl deštivý den, krásný, deštivý den

Takových dnů bych brala víc, za týden sedm

Roztála jsem najednou,

jak v sklínce přede mnou kostička ledu

Takový krásný den nikdy se neztratí

Já vím už je déšť za námi

Počítám s náhodou i když se nevrátí

můj podivný neznámý