Říkáš život třísky z kmene

Oheň co pálí a co chladí

Jiskry a květy a vše co září

Výbuch oči hvězdy život maří

Jsi sám imperátor

Jsi sám u pramenů všech

Do lesů do řek

Do nocí sám bys šel

Říkáš do kmene co ranilo tě

Třísky z páteře a rány které zvoní

Blesky střepy stěžňů propadlých

Rytmus duní slaboch slzy roní

Marné slunce zmařil sníh

Vrby vrby říkáš jim

O klíčcích k duze o pocitech z žen

O chodbách a schodištích kudy kráčel den

A válečník dozníval jak mnich

Při západu u posuvných kolejišť

Je jáma 80 metrů hluboká

A tam plakají pražce prastaré

Vrby kytary do žen a smrky vládnou u fary

Vrby vrby říkáš jim

O smrti cos dal o lidech jak stín

Ty vrahu co zabils den

A krysy v rodech pokořil

Tys zabil poznal žil poznal žil

Zrána přichází duch zmaru a přikazuje

Aby svět na marách když vichr duje

Ve stínech hvězd slil se v temné sluje

Kde hnije po staletí velký prach