Je sychravé ráno. Obloha se zatáhla, na nerovné chodníky a do čistých obličejů lidí padá množství vlhkým

větrem hnaných ledových krůpějí. Nohy slábnou chladem a obtížnou chůzí blátem proti větru. Železná

vrata Skartu se znovu hlučně otevírají. Posílená Umbrtkova legie vyčkává povelů pána. Umbrtka se vrací

v mnohem větší síle. Ještě nikdy nekázal špínu s takovou razancí jako v těchto ponurých dnech.

Tisíce komínů, zdánlivě chaotických železných konstrukcí a betonových pilířů prorůstá mezi větvemi

starých stromů, které navždy ztrácí potřebu cítit na svých listech ostré sluneční paprsky. Lidské duše

prostupuje věčná špína. Slyšte Umbrtkův šedý metal, jež předznamenává mravní a kulturní revoluci,

která se stane mohutným hnacím motorem konečných změn. Zástupy lidí ztratí poslední zbytky pastelových

barev, stanou se z nich šedé masy, více šedé než kdy byly. Ano, i Vy se stanete součástí špinavé

pracovní mašinérie. Nevyhnutelná je ztráta zaběhlých principů a ideálů, zůstává jen víra v Umbrtkův mýtus,

který se stal skutečností. Industriální pohanství nalézá hmatatelný rozměr. Nechte se prostoupit tóny,

ve kterých je ještě více špíny než by bylo zapotřebí k rozdrcení veškeré dosavadní kultury.

Tóny, které jsou produktem spontánní práce Umbrtkovy legie. Neustaneme, dokud Vás nezašpiníme.