Čekali jsme na měsíc na obzoru stáli

Když ten zmetek vylezl bohem jsme mu dali

Strhli jsme ho dolu z hůry

Zatloukali do něj kůly

Bezhlavě jsme do něj bili

A o smrti slunce snili

Když pak zhebnul v louži špíny

Vršili jsme kopec hlíny

Pod nohama měsíc na východ slunce čekáme

Zašpinit slunce svorně se chystáme

Mistr špinitel a legie umbrtkova

Opakujem co udělat,znova,znova znova

Morbivod vrtačku drží

Karl s pistolí moment východu střeží

Strastinen rozdmíchává špínu

Well kope hrob, hrabe hlínu

Slunce už leze z noci ven

Než chcípne zařve: Den!!!!!!!