Vrátnice jatek v Jateční ulici

Tam starý vrátný

Schovával pro pravé krev

A my byli praví

Tak strašně praví

Tam ve svém kutlochu

Měl petky s hovězí krví

Pod stolem u nohou

Špičkami bot vrátný věděl

Jestli tam jsou

Či má-li jít pro další

Ta krev ho hřála

A na stole lampička

Četl si noviny dokud se

U okna nezjevil

Jeliman v malbě

Ťukal-li na sklo

Poštovní tempo

Vytáhl, podal mu krev

Přešlo-li ťukání v sypec

Přidal i hovězí srdce

Co ještě žilo

Chodilo za námi

Věrně

Jak zvlčilá kočka

Asfaltem za námi

Tam co je Keramont

Kde jeden z nás

Kdysi učňoval

Slaboproud

Srdce šlo ve stopách

Zamazané neonovou zelení

Jako byly zamazané

Naše tváře

Jako my

Šli jsme teplárenský okruh

Pozpátku

Chlemtali krev

Ani nevylovili světlušky

Které v ní ne a ne

Zhasnout

Plevelem za námi

Přes kolej na kolej vedlejší

Kde z pražců vane

Stařecká kolomaz

Srdce šlo ve stopách

Zamazané od špíny od hlíny

Jako byly zamazané

Naše tváře

Jako my

A nohavice, ruce, kabáty a bodce

Šli jsme teplárenský okruh

Pozpátku

Dál, dál k soutoku

Od kovové lávky po té cestě

Kterou opačně a skutečně

Nikdy jít nešlo

Srdce šlo ve stopách

Čvachtalo žebříkem

Ztěžka

Jak raněný ranec či kobliha

Na soutoku se zdálo

Že už nemůže

Že umře

Klopotně chroptěly chlopně

A chvěly se

Když se však vydýchalo

Zpívalo s námi čistým hlasem:

Salá-meeeem

Salá-meeeem

Salá-meeeem

Naposledy jsme pili

Mordy, zuby, tváře rudé

Zamazané krví

Ta krev nás hřála

Pak zbytkovou krev

Vychlístali do řek

Petky zmačkali

A šli alejí ke světlům

Kde se sluší vést život

Mít klíče a k nim dům

Naše blackmetalové atributy

Naposledy se hrdě míhaly

Pod lampami v korunách

My byli praví

Tak strašně praví

Ondřej nábojnice po zuby

Lukáš pod brýlemi malbu

Karel s pochodní a zlem

Pavel se špičatým kloboukem

A srdce na soutoku

Zapustilo kořeny

Napojené

Osamělé

Dvakrát ročně kvetoucí

A zamazané

Od všeho co my