Občas večer dumám smutně o dobách

Kdy do mě ťal metal v pravých podobách

Ucho bylo řízných riffů nádoba

Dnes mne sotva poďobá

Tuším, že je za tím démon stárnutí

Jenž si změnu kursu vkusu vynutí

Už to medle stěží někdo otočí

Vtom přichází výročí

Šedesátiny - mocipána Umbrtky

Oslavíme v továrně

V duchu důlní slavnosti

Šedesátiny - v noci září rypadla

Páni práce klopí zrak

Metou lidi pod buchar

Šedesátiny - jaderného průmyslu

Strojírenské podniky

Prachmatické výstavby

Šedesátiny - nábor nových kapacit

Úcty k pánu expanze

Černé hmoty v koksovně

Bloudi soudí, že jsou v tichu svobodní

Ticho klecí je však pouhou zdobnou lží

Drží nás a tráví hladké dlaně dní

Popel mizí v osení

Pán otvírá branku továrny a z ní

Ostře znějí hlučné skvosty hudební

Vrací se mi víra v metal - jedu drén

Zde je prostor pro refrén

Šedesátiny...

Vyvlekl mne Ivo z mého mlhava

Kormidelník bárku bokem strhává

Znovu mne mne ruka Páně šedavá

Volá kovů dálava

Daroval nám šumné ulice a um

Líce Umbrtky jsou věčné lyceum

Věrní nechť, i ironičtí huróni

Vděčnou slzu uroní

Šedesátiny...