„Poceluj ocel!"
Nastal věk meče a ohně a bagru
Poznám to snadno, vždyť jedeme v bagrech
Za námi zůstává smrdutý oheň
A v rukou svíráme řadicí meče
Hrneme ty, kterým opravy není
Nevědí, že se jim dostává spásy
Botku jsem zaklínil v pedálu třmeni
Ržou oři s radlicí, oři bystropásí
Sokol mi v rameno zatíná dráp
Z útulné kabiny se silou zab!
Nájezdníci v podnájmu
Nájemníci v podjezdu
Přišla chvíle přiodít se slávou!
Nafasujte oheň, meč, bagr
Nekroťte se v dobyvačné míře
Vydejte se na pásový pochod
Ochotně se hlaste k šedé víře
Rozmnožte oheň, nezbedníci
Ať hoří nevěřící na hranici
Rozmnožte oheň, mezuláni
Ať se ani jedna svině nezachrání!
Poklekni před pánem práce
Ty, týraný shluku tupé pěny!
Povstaň coby bohatýr
Ve stroji ustrojený!
„Za hlaholu továrních píšťal porozeni
V pracovních přilbách kolíbáni
Vývodem z boku odkojeni
My, bijci vyzkušení, z poručení Pána
Ženem sivé bagry zemí!"
Šedesát tisíc nás šíravu víří
Šedý žár v očích je leštěný ledem
Šedesát tisíc a vepředu čtyři
Vepředu čtyři a nad čtyřmi jeden
Tajemství oceli, plastu a cihly
Střežíme s výrazem sveřepých vlků
V činu jsme nezlomní, v naději zjihlí
Lká sokol odmlku v hrdliččím vrků
Krev kropí převody, já prahnu po ní
Zuřivá řež barví hustou hmlu ranní
Ať hoří města, ať svět hlavu skloní
Zabíjej pro Pána bez varování!
Zlom vůli zlovolných, ať hnije v dlaze!
Buď tloukem plamenným v nádobě třecí!
Z měděných toulců pak trousíme v saze
Sazničky komínů, vysokých pecí
Při vnitřní prověrce zrádci se klepou
Oř přijde o jezdce, pazoury o tep
Pozéři, laskavě vykliďte depo
Žádám, když přikládám pe-po a otep
Hoř!
Nájezdníci v podnájmu
Nájemníci v podjezdu
Přišla chvíle přiodít se slávou!
Nafasujte oheň, meč, bagr
Nekroťte se v dobyvačné míře
Vydejte se na pásový pochod
Ochotně se hlaste k šedé víře
Rozmnožte oheň, nezbedníci
Ať hoří nevěřící na hranici
Rozmnožte oheň, mezuláni
Ať se ani jedna svině nezachrání!
Poklekni před pánem práce
Ty, týraný shluku tupé pěny!
Povstaň coby bohatýr
Ve stroji ustrojený!
„Přísahal jsi věčnou věrnost Umbrtkovi a
skartokratickému státnímu zřízení?"
„Zaplatil jsi podýmné?"
„Né?!" „Šup s tebou do výhně!"
Bagry se vznesou do mračného mrazu
Pyšné zdi v oblacích za sklem se zjeví
Také sem vneseme urputnou zkázu!
Dychtivě zprzníme nebeské děvy!
Dobuď i vodstva, pal hlubinné sutě
Zpíjej se ztečí jak nejsladším vínem
Cech panen podmořských podmaň si krutě!
Prohrábni šupiny, vytluč klín línem!
Nespouštěj přitom zrak z mocného cíle
Ržou oři přechrabří, ržou oři s radlicí
V chřípí je dráždí a pohání chvíle
Kdy bijec na svini poslední zalící
Umbrtka na trůnu určuje schéma
Mužici kolem něj vztyčují chrám
Dědičné právo sic na stolec nemá
Zvolal však zvonivě: Zabírám!
Zaber! Zabij! Zaber! Zabij!
Sejmeme ze světa mrzkosti tíž!
Zaber! Zabij! Zaber! Zabij!
Páka je na dosah, vítězství blíž!
Buď sláva těm, kteří přinesli pochodeň
Zestárlých králů si bojare važ!
Vždyť oheň šířili, byť bagru neměli
Buďte jim pocty - však dnešek je náš!
Teď vládne vznešený Umbrtka car!
Jedlíci bambusu ať dál smrt neznají
Pekelné kladivo ať seje neplechu
Ať temně trůnící trápí hlad v kromlechu
Vlci ať něžně si hudlají ve sluji
Za zlatým drounem ať pod sluncem putují
Ti, kteří zaslechli polnice ryk!
Nad všechny tyto a nad všechny ostatní
Přece se vyvýšil Umbrtka
Umbrtka
Jak drzý sokolík
Teď vládne vznešený Umbrtka car!
Varg leze z díry
Vystrkuje kníry
Věším na ně květiny
Za to, že psal dějiny
Varg leze z vězení
Ale nic už nezmění
Teď vládne vznešený Umbrtka car!
Nájezdníci v podnájmu...
Pán ti dal oheň, meč a bagr!