Kračím po ulicích Plzně, kráčím po Zvradlanech

Prší mi špinavé bahno na kabát, železné dunění tu zní jak ve snech

Výtok šedé směsi praská

V pecích vysokých kov

Soustruh výkon podává

Klikovou hřídel tvoř

Hrbaté dláždění vládne chodníkům,

Popelářní siluety se městem potácí

Odpadní materiál svážen je na skládky,

Kde se dodržují technologické procesy

Zuřivě ptám se kontejnerů

Zda Umbrtka je nablízku

Hřmotem plech mi odpovídá

Jdi, jdi k Petrohradu

Městem kráčí legie průmyslových pohanů

Zašpiněná zákoutí praví slova standardní

Městem kráčí páni práce v prachmatickém záklonu

Betonové monumenty hodnoty jsou základní

Procházím hrubou ulicí a spatřuji chlápka od dvojky

Následuji popelářský vůz a zdravím chlápka od popelnic

Na každém rohu snad desítky jsou dělníků

Došel jsem na Petrohrad, vidím Pána Umbrtku

Umbrtka se nesklání před bohem

Umbrtka se zaklání při chůzi

Jeho práce je mířená do boha

Přestože ruce stále má v kapsách

Betonové pražce

Ocelové mosty

Šedá slova práce

Znějící za vraty

Kovobuchot strojů

Bohazmarné hymny

Pramen v síle hromů

Zakloněné stíny

Nádraží žije prací za noci

Hřmot lokomotiv, skřípot vagónů

Hlášení pracovní i veřejná

Sestavy výhybek a odjezdy vlaků

Věčně prší špinavý závoj vod a Umbrtka vkládá ruce do lednic

"Ve svém ryzím záklonu vždy choď", pravím já, však on nevyřkl nic

Kovostrojní symfonie hraje pod Plzní, Škodovy závody prací ji hostí

Stotunová monstra z kovu pod bucharem zní, staré výrobní haly celé město rozduní

Pramen šedé hudby vytryskl

Olej proudí korytem

Oceloplechové skříně hoří

Dělníci se chrání sklem

Ze všech chrámů práce težké vozy vyjíždějí, tyto tanky však nejedou do války

Jedou na velká staveniště, pro Pána zbudovat šedé pomníky

Slávu nehynoucí Pánu práce, ať záklání se s ním tisíce dělníků

Prachmatická nastala revoluce, hlavní brána otevřena do Škodových závodů

Mraky šedé mlhy z komínů

Obrazy chmurné na obloze

Slunce správně zašpiňují

A atmosféru dokreslují