Poodhalím v ranním chladu svoje břímě

Prvním vlakem se vydávám na cestu

Zavítám do kraje prachmatického souznění

Kde povrchové doly jsou dílem přírody

Leč rozporně zní tato slova

Je to jeden z ideálů chápání světa

Fascinován těžebním průmyslem

Vstupuji do kolejiště v dolu

Černé mraky chrlí vodní závoj

Na tolik kamenů a v podzemní sloj

Těžní stroje září v dáli kraje

Třesky slyším i přes šum deště

Dole v centrální oblasti dolu

Tvoří se jezero špinavé vody

Prachmatická atmosféra

Cítit je v každém koutě

Putuji níž a níž do hlubin

Až tam, kde mají horníci ubytovnu

Chci poznat jejich těžkou práci

Kladiva i důlní železnici

Jsou tu praví páni dělníci

Úžasná jsou jejich díla

Velkorypadla spolu s vlaky

Kromě těžby též jedou do boha

Přátelští lidé zde pracují

Pohostili mne chlebem se salámem

Uvařili mi horký černý čaj

Vysvětlili všechny organizační záležitosti

Půjčil jsem si oděv, boty a nářadí

Účastním se pracovního procesu

Naplněn bezbožným hloubením

Cítím prachmatickou sílu

Uříznutá kolejnice budiž hřebem do Krista, který nedostatečně

jel vlakem sám do sebe nikoliv bokem, ale především jím vůbec nejel,

neboť v té době do něj ještě vlaky nejezdili jako dnes jezdí a nepomyslel,

že touha prachmatiků do něj samotného posílat vlaky plné uhlí tažené

lokomotivou typu "Sergej" bude tak obrovská, že vskutku pojede do boha

předem, zadem i bokem!