Rubáš mrazu obchází krajinu

Vkrádá se do hloubky lesa

První zmrazí spadané listí podzimu

Dál mezi stromy pokracuje jeho cesta

Les svažuje se stále víc do hloubky

Bezedný jako trychtýr

Pomalu krácím opadanou alejí

Zbídacený, opuštený rytír

Jeho knihy jsou kura starých stromu

Denne obchází kolem nastražených pastí

Mnohokrát je jeho bledá plet

Zbarvena rudou krví

Ale skryta pod chomáci vlasu a vousu - poustevník

Tlusté stromy, podmácené koreny

Mezi krovinami vidím chatrc

Prolámaná okna, komín zborený

Presto obydlená poustevníkem

Mlcky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz

Vubec nic nevnímá

Pustý, jak vetrem ošlehaný sráz

Náhle však Krista proklíná:

"Ta bestie už zcela strhla lid

Odvráceni od prírody, odvrhli vlácnost

Už navždy ztratili cit

Šum stromu, dešte, vnímat prírodu"

Popadne náhle kus masa

Sušené maso lesní zvere trhá zubama

Zahalen do prírodních cáru

Vdechuje vítr, rubáš mrazu