Jasmuz už spí...

Jasmuz už spí...

Den jakoby potemněl, a přece září

Röri zvedá raněné tělo

Za mostem duhovým jiný je svět

Smrt usedá v starcově tváři

To zrádná stráž v princových službách

Smrtící ranou kalí naděje všech

Kovář pak v slzách omluvu vyšeptá

"Odpusť, Paní, že rušil jsem klid."

Válečník Trom veze tělo kováře

Nad hladinou jezera letí jeho oř

Pod jedlí čarovnou k spánku uléhá

Jasmuz svoboden v sen se pohroužil

Výheň vyhasla jak v Jasmuzových očích jas

Již nevychrlí žhavých jisker roj

Kladiva netepou jak vřelé srdce kováře

Již nevyrobí žádnou čarovnou zbroj

Kovárna vychladla jak starcovy paže

Již nezazní v té místnosti nástrojů třesk

V Zeleném hvozdu usedl na všechny žal

Jasmuz usnul, své bohatství dal...

Jasmuz už spí...

Jasmuz už spí...