Hodino dlouhá rok

milenko sebevrahů

ty světlo zpod dveří

královno temných spádů

jak na to nemyslet

když v hlavě někde vzadu

cítím, že přicházíš

že stojíš na mým prahu

královno temných spádů.

Královno propastí

tak dobře, zas tě čekám

já a má nespavost

ty přece musíš chápat

jak ženská vyhoří

když doma nemá chlapa

kterej by zahřál jí

a tebe poslal někam

královno temných spádů.

Zas budu špatně spát

a chodit do práce

zas budu minulost

na dlani obracet

zas budu rouhat se

a činit pokání

zas budu svůj život

obracet na dlani.

Ty děsná hodino

padání do svý hlavy

jsem tvoje ztracená

a marnotratná dcera

jsem jako zamčená

do básně od Baudelaira

stokrát tě zabiju

a stejně nezastavím

královno temných spádů.