1. Kdo v knihách bá-dá dlouze, co k lásce tře-ba mít,

ten sotva ví, že pouze za ruku sta-čí vzít.

|: Máš ruce, co víc chtít,

zkus lásku z dlaní pít. :|

(poslední akord poprvé moll, podruhé Dur)

2. Ten, kdo svá ústa hlídá, kdo slova uvězní,

sám pozná, co je bída, když píseň druhých zní.

|: Máš ústa, co chtít víc,

sám jdi té písni vstříc. :|

3. Smíš váhat jenom chvíli, čas ladí loutnu svou,

bál ku konci se chýlí, zní struna za strunou.

|: Tvůj krok je vratký prám,

svůj tanec když tančíš sám. :|