1.Byla panna, měla pána, byla do něj udělána

G7

ať chtěl kdy chtěl co chtěl na ní vše mu dala bez váhání.

Jednou, když se z rande ulil,přistihla ho, jak se tulil,

ta panna se naštvala a takto jemu napsala:

R: Podívej`s mě miláčku k srdci nepřirost

Ty mě vynechej, já mám Tě víc než dost.

To je tím, žes ten mladej květ jen tak pro radost

krutě utrhnul a zničil mou mladost.

Snížek napadal na tu cestičku,

cos mě vodíval po ní k lesíčku.

Podívej, `s mě miláčku k srdci nepřirost

Ty mě vynechej,a neměj na mne zlost

2.Jak ten pán si dopis přečet,začal hned jak dítě brečet, C

a že to byl čupr blonďák, sed a napsal koresponďák: G7

Dej si, holka, dej si majzla,tys mi srdce z těla čmajzla, C

jak nepřídeš ve středu, tak just si něco provedu. G7,C

R: Podívej...

a když tam pak kómis zašla jenom půlku z něho našla. G7

a ta panna urputná pronesla slova ukrutná: G7,C

R: Podívej, `s mě miláčku k srdci nepřirost C,F,C

já Tě vidim půl a mám Tě víc než dost. G7,C

To je tím, žes ten mladej květ jen tak pro radost C,F,C

krutě utrhnul a zničil mou mladost. G7,C

Louka zelená, neposečená G7,C

na tý louce jen já jsem byla tvá. G7,C

Podívej, `s mě miláčku k srdci nepřirost C,F,C

já Tě vidim půl a mám Tě víc než dost. G7,C