Městem, jen tak bez cíle bloudim

Uhybám kočkám, vychrtlejm psům

S partou krys něco k snídani loudim

Kontejner byl zas v noci můj dům.

Nikdo z vás přece nedá mi práci

Ulice školu jedinou mám

Švábi jsou poslední spolužáci

Smrad a špína je všechno co znám

Víš, ten poslední zůstávám já

Víš, ten poslední sem vždycky já.

No tak jo vim, že zní to jak fráze

Z děcáku sem jim ulít jak pták

Prudil tam soudruh z dob dědy mráze

Na saku nosil nechutnej znak

Mozek mi zkoušel gumovat dlouze

Bratrů svaz, ňákej Lenin byl bůh

Já mu řek vo svý svobodě a touze

Von nato, že sem podřadnej druh.

Víš, ten poslední zůstávám já

Víš, ten poslední sem vždycky já.

Ulice, máma já její dítě

Ulice, jenom rozhodí sítě

Ulice, na ní slabí maj smůlu

Ulice, drží hlavu mou vzhůru

Ulice, symbol zmaru i krásy

Ulice, jako armáda spásy.

Ulice, nepustí tě už zpátky

Ulice, na tu všichni sou krátký

Víš, ten poslední zůstávám já

Víš, ten poslední sem vždycky já.

Stojim zas před tim vyžranym krámem

Nadávám, ale kam bych měl jít

Tady sem aspoň svym vlastnim pánem

Lepší, než někde v kolbence hnít

Naděje už se z regálů ztrácí

Bez peněz smim jen ve frontě stát

Za rohem parkujou funebráci

Svezou mě nemaj na co se ptát.

Víš, ten poslední zůstávám já

Já už vim, že zní to jak fráze

Stojim tady zlomenej a prázdnej

Víš, ten poslední sem vždycky já.

Sem zas před vyžranym krámem

Tady sem svym vlastnim pánem

Víš, ten poslední zůstávám já

Já už vim, že zní to jak fráze

Stojim tady zlomenej a prázdnej

Víš, ten poslední sem vždycky já.