I nohy někdy stojí

Nejsem nikdy sám, čas mě obul za svý boty, do louží

mě močí.

Chutnat vodu nestíhám, má asi větší nohy a mě

zevnitř tlačí.

Nejsem debil a nikdy jsem nebyl úplně ztracenej, vím

všechno je divný i čas je zpocenej!

To ti teda světe říkám, řekni proč a za co jsme, tohleto

si vždycky slzy v očích zpívaj, když jsem smutnej.

Tohleto si vždycky slzy v očích zpívaj, když jsem

smutnej.

Ráno počítám, jeden vyhrál další prohru, druhej ten byl

sjetej.

Tozdělený lidi na dobrý a špatný, chtěl bych mít

a pochopit, kde jsem vlastně já.

Všechno kolem rezaví i místo, kde teď stojíš, sám

o tom dobře víš, tak přiznej, že se bojíš!

To ti teda...

Vyšlo na albech