Divoká syrová země

Ostrý hrany velkých hor

A slunce rychle zapadá

Daleko daleko daleko

Sněhový lesy a prchající zvěř

Krvavý maso a praskající oheň

Tudy nechodili králové jenom tep bubnů

a zůstávaj nedohnatelný stopy

Kde je pán týhle země?

Je krutější než temná hora

a starci před ním sklánějí své hlavy

Zrodil se v zemi kterou pokořil

kterou přerostl nad kterou zvítězil

a teď sílí z jejího míru

Kdo je klidnější než věčná hora?

Kdo je tajemnější než hlubina jezer?

Kdo je moudřejší než rychlost sobích kopyt?

Kdo je mocnější než sám vítr?

A za ním bylo slunce když stál na vrcholku hory

s divoce vířícím bubnem.