od hlavou chodník, na sobě vesta,

kam vede tohohle člověka cesta.

Snů měl vždy hodně, peněz snad taky,

na nádraží teď sleduje vlaky.

Lidi choděj kolem a vysmívaj se Tobě,

v jaký to žijem zasraný době.

Dřív nosil si sako a měl dobrou práci,

v životě člověk vše rychle ztrácí.

K Bohu se modlí, věří jen v sebe,

když něco zkazí, obviní Tebe.

Kupují si sny a druhým je kradou,

po ulici chodí se zvednutou bradou.

Honí se za slávou, prachama, mocí,

ve dne jsou beránci a v noci vlci.

Ty bojíš se rána a zavíráš oči,

kdy tenhle zasranej život Tvůj skončí.

Ubíhaj' dny, týdny, měsíce,

okolo Tebe projde lidí tisíce.

Včera i dneska, pořád jsou stejní,

den za dnem, nikomu věrní.

Zas' je tu večer a Luna už vstala,

Ty ptáš se sebe, "Kde chyba se stala?"

Proč jsi ještě tady a ne třeba v hrobě?

Odpověď hledáš na otázky obě.