Zas jednou za sto let

Je můj podmořský svět

jako krasohled

Ami

dnes naposled

Zas dýchám z plných plic jsem vítr plachetnic

jestli zmizíš, tak nebudu už nic,už nic

Den potápí se níž,

svému konci blíž víš

zmizíš, už se nevrátíš

R: Mně to dochází, jsi mého slunce štěstí co mě provází

Tak mě napadá, jsi vlastně slunce mý

co na východě vychází i zapadá áá...

Zas jednou za sto let Je můj podmořský svět

jako krasohled dnes naposled

Zas dýchám z plných plic jsem tichem blýskavic

jestli zmizí, tak nebudu už nic

Den potápí se níž, svému konci blíž zmizíš už se nevrátíš

R: Mně to dochází, jsi mého slunce štěstí co mě provází

Tak mě napadá, jsi vlastně slunce mý

co na východě vychází i zapadá...

(mezihra)

R: Mně to dochází...