Věčně nespokojení

Každý ráno každý den

Přemýšlíš nad životem

Proč je špatný proč je černý a jak z toho ven

Bez nadávek stěžování snad neuběhl den

A ty stojíš zase sám všemi opuštěn

Tak sundej ty černé brýle – podívej se pořádné

Na světě je pár dobrých věcí – tak už dej se do práce

Tak zkus to aspoň jednou porvat se s životem

Vidět barvu jinou a splnit si svůj sen

Žít tak aspoň jedou pro radost – není to tak těžké

Řekni už toho mám taky dost – a vyraž už konečně s klukama ven

Kamarádi nechali tě tobě to snad nevadí

Jenže to tobě nevoněli – měli život rádi

Neříkám že je to lehké žít tu v čem žijem

Ale schovávat se za sebe je zralé na průjem

Vyšlo na albech