Ajaj.

Mám bílý prádlo,

a erární žrádlo,

pokoj mi daný,

je vypolstrovaný,

žeru svý prášky,

a zelený hrášky,

nejdřív sám sázím,

pak na stěnu házím.

Až za mnou příjdou,

a ven se mnou vyjdou,

pak na zem křídou,

nakreslím prase.

Ajaj.

Ráno co ráno,

až posnídám kávu,

dvě hrsti léků,

mi vymyjou hlavu,

pak dostanem křesla,

neb v sedě snáze,

učím se hesla,

a učím se fráze.

Až za mnou příjdou,

a ven se mnou vyjdou,

pak na zem křídou,

napíšu báseň,

o tom, že já jsem,

úplně zdravý,

a doktor se baví,

dobře to sám ví,

prej léky to spraví.

Fakt.