O Holubech A Hře

Holubi drápou na okno koupelny

A kradou mi spánek

Klovou do skla vzkazy

Jako na verpánek

Jen v mírném sklonu hlavy

Můžu tušit ty hlavolamy

A pomalu, zlehka, žádnou silou

Občas se podaří i větu celou

Stejně to zas tak moc smysl nedává

Až dnes v noci mě s údivem napadá

Jestli to není jenom hra

Jako když na řece kru vábí kra

Marně je odháním, marně předstírám, že spím

Když dívám se z okna, vidím jen vlastní stín…

Konečně svitlo mi, už jsem žas

To ťukání má rytmus a sčítá můj čas

Tak mě to uklidnilo, až jsem se rozesmál

Myslel jsem, že chtějí jen, abych se nevyspal

Už dávno vím, že od narození člověku zvoní hrana

A že během hry tajou kry a není to drama

Vyšlo na albech