Když v síti napětí se láme

Krčím se v koutech krájen tmou

Nač krátká spojení? Je úzko

Za okny hroty, ostny jsou

Tam někde hladiny mých tůní

A vůně džunglí mámivá

Spleť lián, lůno matky zrání

Ozvěnou doznívá

Kam stoupá výška zdí? Kde číhá?

Dnes ptáci křídla ztrácejí

Jen sloupce nul na terminálech

Žlutá je bílá

Hra slov jak míčky, vzbuď se hloupý

Cos měl to dal jsi nejsem váš

Dvě pírka píseň monzun v dálce

A ty má víc mě nepoznáš

Klopýtám estakádou síly

Sto let za vlídné náručí

Nemám a narážím kam vstoupím

Jsem sobě odnímán

Jdu zpátky k houštinám tak vlídným

Ke hrám svých džunglí o nichž sním

Zas být zas být jak toužím dýchám

To já se vracím