Od opičích stád

doléhá sem smích

Čím jsou jim pouta, jež zákon jim dal?

Viděl jsem je hnát

dravce ze svých hnízd

Být jimi přál jsem si, jak jsem tam stál

Co kdybych tak já

jejich kámen měl

svou volnost bránil a byl něčím víc?

Kopí ostří má

tíží ruce mé

Cítím, jak své jméno sám umím říct

Zůstaň tím, čím jsi byl

bláhový

Čas tvůj se naplnil

sám to víš

Dej pryč tu zbraň a s ní

strachu stín, co nás poutá

k očím tvým

Jednou musím dál

přes ten věčný práh

ty si mé pouto a skončíš i s ním

Kolik sil mě stál

všemocný hlas tvůj

půjdu a víckrát tě už nespatřím

Zůstaň tím, čím jsi byl

bláhový

Čas tvůj se naplnil

sám to víš

Dej pryč tu zbraň a s ní

strachu stín, co nás poutá

k očím tvým…